32. OMYL
Mnozí dnes věří, že nepotřebují rady ani od bible ani od papeže ani od farářů ani od křesťanství.Ve skutečnosti nepotřebuje rady jen ten, kdo chce špatně dopadnout. Kdo chce ale něčemu rozumět, ať si nechá poradit! Všechny školy a učiliště jsou jen dokladem toho, že bez předávání informací a zkušeností by to nešlo. Kdo je moudrý, učí se od druhých.
Tragedie je, že ve všem možném lidé nutnost odborníků a učení se od druhých uznají, ale pokud jde o to, jak žít, si myslí, že na to přijdou sami a nikdo jim radit nemusí (a nesmí!!). A že vlastně ani tak o moc nejde. Výsledek této slepé pýchy vidíme všude kolem sebe: “Šťastné rodiny, vychované děti, láska, spokojenost a bezpečí” na nás dýchá ze všech stran. Slepý slepého vede – ale kam?
Když si koupíme auto, pak nám v návodu k obsluze výrobce sděluje, jak s ním máme zacházet – výrobce to totiž ví nejlépe, vždyť to auto vyrobil. Jen pyšný hlupák návod ignoruje a řekne si: nikdo mi radit nebude, jsem dospělý a dost chytrý, přijdu na to sám. Úplně stejně se mnoho lidí chová k bibli – nejdokonalejšímu softwarovému vybavení a učebnici pro naše tělo, myšlení i život. Kolik lidí si ji alespoň přečte?
Proč vynalézat vynalezené a donekonečna opakovat chyby, které už učinily předchozí generace? Mnoho lidí uznává odborníky přes počítače, televize, auta či v ekonomii, ale radit někomu třeba ve výchově dětí, ve volbě vhodného partnera pro manželství nebo vysvětlovat lidem smysl života – na to se každý má sám za velkého odborníka. Pak ovšem to, co zanedbal, chce napravit u psychiatra či psychologa, nebo to “řeší” ještě horším způsobem. Pýcha předchází pád – pravdivost této biblické výpovědi pozorujeme bolestně všude kolem sebe.………………………………………...Více o tom v Komentáři