Diapozitivy - str. 2

2. Charles Darwin, variabilita v přírodě, mutace

Darwin, 1809-1882

23

 čís. 2 - Omyly Darwina: věřil v dědičnost získaných znaků (dědičné nejsou), ignoroval svědectví zkamenělin (nepodávají obraz o evoluci a on to věděl), věřil v rekapitulační teorii vytvořenou na základě podvodů Ernsta Haeckela (embrya neopakují fylogenezi), věřil, že přírodní výběr je příčinou vzniku nových znaků - orgánů (není, protože jen vybírá z těch, které už geny podmiňují - nemá sílu je vytvořit), odvodil neoprávněné extrapolace z variability, protože neznal genetiku. Nesprávně z horizontální varibility zvířat a rostlin odvodil vertikální vývoj přes hranici čeledi, řádu, třídy atd. Kdyby byl Isaak Newton při svých pozorováních udělal jen jednu třetinu chyb, které udělal Darwin, jeho gravitační teorie by nikdy nevznikla. Protože se však Darwinova hypotéza stala velmi rychle - bez jakéhokoliv dokazování pravdivosti - moderním náboženstvím, nejde o vědu, ale jen o tisíce příběhů, stále znovu darwinisty vyráběných a zamítaných. Vědecká fakta v tom hrají jen podružnou úlohu ("co se hodí").
Galapágy-západně od Jižní Ameriky

24

 čís. 3 - Galapágy leží západně od Ecquadoru, kolem 1000 km od pevniny. Darwin zde pozoroval různé organismy, známé jsou pěnkavy a želvy, podle kterých jsou tyto ostrovy pojmenovány (želví ostrovy).
Pěnkavy - zobáky

25

 čís. 4 - Dnes se jim říká Darwinovy pěnkavy, patří do jedné čeledi, Darwin je nesprávně řadil do více čeledí. Štěpí se do více rodů a druhů, liší se podle jednotlivých ostrovů i od pevninských pěnkav, např. velikostí a tvarem zobáku. Čtrnáctá pěnkava se zavalitým zobáčkem je z Kokosového ostrava. Dnes už tyto pěnkavy nejsou řazeny do čeledi pěnkavovitých, ale strnadovitých. Neoprávněné extrapolace: variabilita tvarů zobáků pěnkav jsou normální genetické variace, Darwin z toho usuzovat na vývoj pěnkavy od "nepěnkavy", což je unáhlené a neodůvodněné. Darwin pravděpodobně neznal Mendelovy práce s křížením hrachu. Dnes se ví, že pěnkavy mění velikost zobáku i během několika málo let.
Želvy slonní

26

 čís. 5 - Želvy sloní patří k jednomu druhu, který se možná na Galapágách rozštěpí v budoucnu do více poddruhů (třída plazi, podtřída anapsida). Na různých ostrovech se jednotlivé želvy sloní liší např. velikostí krunýře.
Vznik izolace

27

 čís. 7 - Vyvrásněním hory, posouváním ledovce, novým korytem tekoucí řekou, vznikem ostrovů vlivem stoupající hladiny vody, aktivní sopkou a jinými událostmi může být společenstvo zvířat rozděleno na dvě či více skupin. Pak už se musí rozmnožovat samostatně, jednotlivé skupiny jsou v izolaci. Domněnka, že touto cestou vzniknou nové orgány není opodstatněná žádným pozorováním ani nálezy. Je jisté, že izolace přispívá ke vzniku variability, což je opět jen selekce uvnitř možností genofondu, s evolucí zcela nového orgánu (např. křídlo místo končetiny atd.) to ale nemá nic společného.
Holubi - plemena

28

 čís. 6 - Některá současná plemena holubů, uprostřed holub skalní, uvažovaný předchůdce všech těchto plemen. Darwin se pozorováním holubů ve své rodné Anglii rovněž zabýval, a vyměňoval si zkušenosti s jejich chovateli.
Vlčice-pudli-vznik ras

29

 čís. 8 - V době bronzové (3.-1. tis.) existovalo asi jen 5 plemen psů. Kynologé dnes uvádí asi 500 plemen, koček 200. Vlk se může křížit se psem, šakalem, kojotem, liškou (=řád šelmy, čeleď psovití), dříve se uvažovali tito všichni za předky psa, dnes se uvažuje už jenom vlk. Pes domací, canis familiaris; pes má 39 párů chromozomů, kočka 19.
Vlčice - pudli

30

 čís. 9 - Na Německé universitě v Kielu dělali pokusy s křížením psů a vlků. Na tomto obrázku vidíme vlčici a pudly, podívejme se na dalším obrázku, jak dopadl výsledek prvního křížení, tedy jak vypadá generace F1.
První narozená generace

31

 čís. 10 - Znaky rodičů se uplatnily dle genetických zákonitostí, některé znaky dominují, jiné ustoupily. Důležité je si uvědomit, že zde není nic geneticky nového, žádná evoluce genofondu. Příklad: dám-li dítěti stavebnicové kostky, může vytvořit domeček, hrad, zeď, věž a pod. (to je "variabilita" v rámci možností, které poskytují dané stavební prvky - kostky), nemůže ale vytvořit např. ozubené soukolí. Může také kostky zničit nebo ztratit. V přírodě tyto kostky představují spíše jednotlivé geny či kodony, které jsou podkladem pro vznik bílkovin (proteinů) složených z aminokyselin. Příroda pracuje s tím, co má, to může měnit ztratit i poškodit, ale nic zásadně nového netvoří. Program (vlastní uspořádání kostek) je vždy dílem inteligence. Na tomto obrázku, kde vidíme první generaci kříženců vlčice a pudla, je opět samec a samice. Opět je skřížíme a podíváme se, jak vypadá druhá generace F2 na dalším obrázku.
Druhá narozená generace

32

 čís. 11 - Ani by člověk nevěřil, že tato různost druhé generace může pocházet z "babičky" vlčice a "dědečka" pudla.Tato různost ve zbarvení, tvaru čenichů, hustotě srsti a dalších rysech zmátla v přírodě Darwina. Genetická možnost pro různou barvu srsti či tvar čenichů není ale žádnou možností pro vznik třeba křídel, nebo žaber nebo šupin, byť by k tomu byly třeba i miliony let. Čas nenahrazuje program!! To je to samé, jako odvozovat z ze samovolných odchylek od rovnováhy (záření, výbuchy sopek, chemické reakce ve vodních roztocích, elektrické výboje a pod.) vývoj života z neživé hmoty - jen "shodou okolností". Darwin si myslel, že pozoruje evoluci, a přitom pozoroval jen obrovskou variabilitu, kterou Bůh vložil do základních typů (baramin) všech organizmů. Mylně vykládal třeba bílou barvu srsti jako dílo přírody. Ano, změna prostředí může pomocí přírodního výběru (dítě s kostkami) vybrat vhodnou konfiguraci (hustou srst, bílou barvu atd.), ale nemůže pro tento znak vytvořit geny - ty už tam musí být (od programátora). Příroda vybírá z toho, co už je! Darwin mylně myslel, že přírodní výběr znaky "vyrábí". .
Drosophyla - laboratoř

33

 čís. 22 - Kdykoli čteme zprávu, ať už na papíru, v písku nebo na obrazovce počítače, vždy neklamně víme, že byla napsána inteligencí. Proč ne geny, nesoucí nejhustší možnou inforamci na světě? Geny jsou pleiotropní (kódují více znaků) a znaky jsou polygenní (jsou kódovány více geny). Ovocná muška (octomilka) Drosophyla melanogaster zde na obrázku je plodná již ve 12 dnech věku, tvoří kolem 30 generací do roka - byla podrobována laboratorním testům mnoho desítek let. Zde není možné vymlouvat se na nedostatek času, protože čas byl (podobně jako u bakterií) zkrácen krátkou dobou plodnosti. Evolucionisté si zoufale přáli ukázat na této mušce evoluci. Jediné, co ukázali, byly stovky mutací, kdy se muška rodila bez křidýlek, různě deformovaná, slepá nebo s přeházenými orgány (antenopodie). Zde jasně dokázali, co evoluce skutečně umí - nic.
Evoluční a kreační pohled na přírodu

34

 Přes hranici druhu či rodu se organizmus může dostat v taxonomickém hodnocení, ale těžko už přes hranici čeledi či výš. Je si třeba uvědomit, že taxonomie je jen lidské, velmi hrubé hodnocení příbuznosti zvířat a často velmi obtížné, proto se také taxonomické tabulky stále mění a je zde mnoho sporů.
Starý Charles Darwin

35

 čís. 35 - Charles Darwin trpěl řadou nemocí, žaludečními obtížemi, stavy úzkosti, někteří lékaři měli domněnku na hypochondrii, jinde (Stanislav Komárek) se tvrdí, že trpěl infekční Chagasovou chorobou, jinde zase, že agorafobií (obava z přebývání mimo domov, panický strach z napadení - Impact 1/2004). Je velmi pravděpodobné, že špatný zdravotní stav způsobovala nejistota a vnitřní úzkost, zda opravdu příroda vznikla evolucí, proto 5x přepracoval svoji základní knihu O vzniku druhů (6 vydání), kde kolísá v názorech. 800x se v této knize vyskytuje výrok, který nezní příliš vědecky: "můžeme předpokládat". Někteří vědci nazvali Darwinovo dílo (knihu " O vzniku druhů") snůškou hloupostí, básní nebo náladou, která zachvátila lidi. Darwin nebojoval proti náboženství, přesto si velmi přesně uvědomoval, kam jeho teorie povede. Jeho zbožná žena jeho odklonem od Boha velmi trpěla. Darwin si asi ani v nejhorším snu nepředstavil, že z jeho teorie vyjdou ta největší zvěrstva snad v celých dějinách lidstva: nacionální socialismus (Hitler - nadšený darwinista), komunismus (Marx, Stalin - nadšení darwinisté), kulturní revoluce v Číně (Mao-c-tung). Darwin sám byl rasista, to se ale nesmí říkat stejně jako se nesmí mluvit o jeho omylech.

  Na další stránku          Zpět          Na předchozí stránku